Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Problematika stanovení reziduí léčiv v odpadních vodách
Lisá, Hana ; Márová, Ivana (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá stanovením tetracyklinů a sulfonamidů s trimethoprimem v odpadních vodách. Tetracykliny a sulfonamidy patří mezi široce používaná léčiva v humánní i veterinární medicíně. Jedná se o látky biologicky aktivní, které blokující biologické procesy v čistírnách odpadních vod a svou přítomností mohou negativně ovlivnit mikroorganismy v povrchových vodách. Bylo také prokázáno, že díky přítomnosti nízkých koncentrací těchto látek v životním prostředí si mohou mikroorganismy vůči nim vytvářet rezistenci. Do životního prostředí tyto látky pronikají v průběhu jejich průmyslové výroby, následně při používání v domácnostech, nemocnicích, veterinárních klinikách a farmách. Velký průnik léčiv do životního prostředí pochází také z chovu ryb, která jsou přidávána přímo do vody nebo do krmiva. Vybrané tetracykliny a sulfonamidy s trimethoprimem byly sledovány v odpadních vodách z čistírny odpadních vod v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a ve vodách procházejících velkokapacitní městskou čistírnou odpadních vod Brno – Modřice. Pro extrakci sledovaných léčiv z odpadních vod byla optimalizována extrakce tuhou fází (SPE). Pro separaci a detekci byl vytvořen nový postup stanovení pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem (DAD), případně s hmotnostní detekcí. V rámci provedených experimentů byla v odpadních vodách sledována koncentrace tetracyklinů a sulfonamidů v průběhu několika let na obou zmiňovaných čistírnách a změny koncentrací během jednotlivých let byly porovnány.
Studium sorpcí vybraných antibiotik na polyhydroxybutyrát
Amrichová, Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sorpce antibiotik na mikroplasty. Antibiotika i mikroplasty jsou v dnešní době vysoce studovaným tématem, kvůli pozitivním i negativním vlastnostem Pro experiment byly vybrány antibiotika se skupiny sulfonamidů a chinolonů. Ze sulfonamidů byly vybrány sulfamethoxazol a trimethoprim a z chinolonů enrofloxacin a ciprofloxacin, které již byly podnětem pro některé studie s mikroplasty. Jako mikroplast byl využit biologicky odbouratelný polyhydroxybutyrát. V laboratoři byly uskutečněny dva experimenty. První měl za cíl sledovat časovou závislost sorpce antibiotik na polyhydroxybutyrát, druhý pak koncentrační. Koncentrační závislost byla následně vyhodnocena pomocí Freundlichovy a Langmuirovy izotermy. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
Využití vybraných testů ekotoxicity na organismu Eisenia fetida při hodnocení kontaminace ekosystému vybranými léčivy.
Kašpárková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Stále se zvyšující spotřeba léčiv zapříčiňuje vzrůst koncentrace jejich reziduí v různých složkách životního prostředí. Z toho důvodu se v současnosti rezidua léčiv řadí k velmi významným kontaminantům životního prostředí. Do půdy se dostávají zároveň s aplikací čistírenského kalu jako hnojiva nebo při hnojení zvířecími exkrementy vyloučenými po podání léčiva, popř. přímou kontaminací od léčených pasoucích se zvířat. Přítomnost těchto látek v půdě nepříznivě narušuje citlivý půdní ekosystém. Tato práce je zaměřena na posouzení možné kontaminace půdy vybranými léčivy prostřednictvím testů ekotoxicity. Pro tento účel byla konkrétně zvolena sulfonamidová chemoterapeutika, která se velmi často využívají ve veterinární medicíně, a to sulfamethoxazol a sulfamethazin. Jako vhodný testovací reprezentativní půdní organismus byly vybrány žížaly (Lumbricus). V experimentální části této práce byl proveden test únikového chování dle normy ISO 17512-1 a modifikovaný bioakumulační test dle metodiky OECD 317 Bioakumulace látek v máloštětinatcích, pro které byla podle metodiky OECD 207 připravena artificiální půda, která byla následně kontaminována výše specifikovanými léčivy. Ačkoli na základě výsledků stanovení množství těchto látek ve tkáni žížal nedochází k jejich výrazné bioakumulaci, dokáží tyto organismy na přítomnost kontaminující látek v půdním prostředí velmi citlivě reagovat, jak bylo patrné v únikových testech.
Sledování obsahu sulfonamidů v odpadních vodách z čistíren odpadních vod s různými technologiemi čištění
Chaloupková, Petra ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá stanovením obsahu léčiv v odpadních vodách z čistíren odpadních vod (ČOV) s různými počty ekvivalentních obyvatel a různými technologiemi čištění. Pro tento účel bylo vybráno pět zástupců ze skupiny sulfonamidových chemoterapeutik z důvodu jejich hojného využívání v humánní i veterinární medicíně. Konkrétně jsou to léčiva sulfamerazin, sulfamethazin, sulfapyridin, sulfathiazol a sulfamethoxazol. Pro stanovení těchto léčiv byla vybrána a optimalizována metoda analýzy pomocí UHPLC s UV-VIS detektorem typu diodového pole. Rovněž byla optimalizována metoda pro úpravu vzorků pomocí extrakce tuhou fází (SPE), se zaměřením na výběr ideálního objemu vzorku. Jako optimální objem vzorku pro extrakci léčiv z odpadní vody pomocí SPE bylo zvoleno 250 ml. Tato optimalizovaná metoda byla následně použita pro stanovení obsahu léčiv v reálných vzorcích odpadní vody z ČOV v Podivíně, Pohořelicích, Hustopečích, Valticích, Lednici a Mikulově. Koncentrace léčiv se pohybovaly řádově v desetinách µg/l na přítoku i na odtoku z ČOV. Koncentrace léčiv na odtoku byla ve většině případů nižší, než na přítoku. Lze proto konstatovat, že na ČOV dochází čisticími procesy k částečné eliminaci léčiv z odpadní vody.
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.
Využití plynové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv ve vodách
Lacina, Petr ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na výběr metody a optimalizaci laboratorního postupu pro stanovení vybraných léčiv (kyselina salicylová, ibuprofen, naproxen, ketoprofen a diklofenak) v povrchové a odpadní vodě pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem (GC-MS). Jako extrakční metoda byla použita SPE s použitím Oasis HLB kolonek. Po extrakci následovala derivatizace vybraných léčiv a její optimalizace. Derivatiace a její optimalizace byla provedena s použitím dvou silylačních činidel N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (MSTFA) a N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (BSTFA). Během optimalizace byly použity různé objemy derivatizačních činidel, různé teploty a různé časy. Nejvhodnější kombinace byla použita pro analýzu reálných vzorků. Reálné vzorky odpadní vody byly odebírány z ČOV v Brně Modřicích a reálné vzorky povrchových vod byly odebírány z několika řek a jednoho rybníku v oblasti Moravy. Tato práce se také zabývala orientačním testováním SPE metody pro extrakci a zkoncentrování vybraných sulfonamidů (sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin a sulfathiazol) z vodního prostředí
Residua sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod
Chaloupková, Petra ; Lacina, Petr (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku sulfonamidových antibiotik v životním prostředí. Antibiotika se používají pro prevenci a léčbu infekčních onemocnění u lidí i zvířat. Po podání léčiv dochází k jejich průniku prostřednictvím moči a výkalů na čistírny odpadních vod, kde mohou přecházet do kalů nebo se mohou vyskytovat ve vyčištěné odpadní vodě. Mohou tedy vstupovat do jednotlivých složek životního prostředí (voda, sediment). V případě veterinární medicíny léčiva pronikají do životního prostředí přímo nebo prostřednictvím hnoje a mohou kontaminovat půdu a podzemní vodu. V rámci předložené práce byla vypracována a optimalizována metoda pro stanovení vybraných sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod. Následně byla vypracovaná metoda použita pro stanovení vybraných analytů v reálných vzorcích sedimentu a kalu. Pro optimalizaci byly vybrány tři extrakční metody, a to zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem. Pro přečištění byla použita metoda SPE. Léčiva byla analyzována pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole.
Voltametrické stanovení sulfathiazolu na borem dopované diamantové elektrodě
Zich, Mikuláš ; Fischer, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzová, Karolina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem elektrochemicky aktivní látky sulfathiazolu. Sulfathiazol je látka s antibakteriálními účinky, která se přidává do potravy zvířatům. To vede k zamořování půdy, vody a potravin. Pro voltametrické stanovení byla jako pracovní elektroda vybrána borem dopovaná diamantová elektroda. Nejprve bylo stanoveno optimální pH pro studium sulfathiazolu technikou diferenciální pulsní voltametrie v rozsahu 2 až 12 a optimální předúprava elektrody před měřením. Následně byla proměřena kalibrační závislost. Sulfathiazol se podařilo rozpustit ve vodě při koncentrací c = 1·10-3 mol l-1 a jako elektrolyt byl použit Britton-Robinsonův pufr. Optimální pH pro měření bylo určeno pH 6,0. Při tomto pH bylo dosaženo relativní směrodatné odchylky sr = 5%. Této směrodatné odchylky bylo dosaženo, když byla pracovní elektroda leštěna před každým měřením. Za těchto podmínek byla provedena kalibrační měření v koncentračním rozsahu 0,1 - 100 μmol l-1 . Pro měření bylo dosaženo lineárního dynamického rozsahu v rozmezí: 0,1 - 20 μmol l-1 . Mez stanovitelnosti byla určena jako 97 nmol l-1 .
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.